Trenérské hodnocení Original Six tournament 3 on 3 Třemošná

Možná pro někoho netradičně, poslední den v roce, na Silvestra, zavítal náš výběr na turnaj Original Six 3 on 3 v Třemošné. Předem je potřeba napsat, že se jedná o skvělou myšlenku, která v  naší hokejové scéně nemá obdoby. Sestavili jsme velice silné mužstvo, které svým hokejovým umem často nedopovídalo tomu, že se jedná o hráče ročníku 2006, v některých případech až 2007. Pravděpodobně po zásluze jsme vyhráli naši skupinu a kluci obdrželi stylovou výhru – čepici s logy klubů Original Six.   

TURNAJ ORIGINAL SIX 3 ON 3

Jak již nabízejí předešlé řádky, než se pustím do hodnocení našeho týmu, je potřeba věnovat turnaji. Asi někdy v listopadu mi přišel email od Petra Jonáka, že pořádají tento turnaj a je na něm ještě volné místo. V oficiální pozvánce stál velmi zajímavý text, na který nejsme z Česka zvyklí.

ZÁBAVA, KREATIVITA, VOLNOST … 3 vlastnosti, které posuneme na zcela jinou úroveň díky tomu, že si svůj tým ve věkových kategoriích 2004/05 a 2006/07 můžete sestavit ze svých kamarádů bez ohledu na to, jakou mají klubovou příslušnost, užít si maximální zábavu a ukázat na ledě to nejlepší.

Podle mého je možná přesně tohle, co nám chybí. Ano, jsme na turnaji, ale na takovém, který nám vlastně nahrazuje klasickou hru, možná až bez takového tlaku na výsledek, kdy hokej jakožto hra je prioritou číslo jedna, což často nevidíme.

Hned od začátku je vidět, že poslední den v roce přilákal opravdové nadšence a troufám si tvrdit, že o některých, kteří byli na tomto turnaji, ještě uslyšíme. Turnaj se rozehrává ve třech skupinách, mladší 2006/2007, starší 2004 a 2005. Již první zápasy ukazují, že individuální vybavenost hráčů je na skvělé úrovni. Ve starší kategorii jsou vidět věci jako žabka bekhendem klidně na 10 metrů a přesně na hůl, nespočet zvratných kliček, střelba z první, kdy kotouč míří od břevna do branky či vynikající práci brankářů, kteří ihned po příchodu do brankovišti předvádění T-push a další jiné prvky rozcvičky profesionálních gólmanů.

Hokejová krása opravdu nabízí to nejlepší a nutno napsat, že drtivá většina těchto kluků má našlápnuto, pokud se udrží na této vlně, na extraligové mládežnické týmy dorostu, což je pro budoucí úspěch důležitý základ.  

Směrem k turnaji je ještě potřeba podotknout, že utkání měly obrovský spád, žádné prostoje, ukazatel skóre, výsledky si trenéři často ověřovali mezi sebou a především další pozitivní věc – střídání za hry. V minihokeji jsem se s tímto nesetkal. Není to špatný nápad, pro nejstarší kategorii, kdy kluci dovedou rozlišit, kdy mohou z ledu a kdy ne, je to úplně super. U mladších jsme to museli občas korigovat, ale také jsem určitě pro to praktikovat.  

SELECTY? JAK SE TO VEZME

Dalším důležitým faktorem na ORIGINAL SIX byl fakt, že bylo možno si vytvořit vlastní týmy. Strašně moc jsou někdy kritizované „Selecty“ na jednotlivých turnajích. Podle mě oprávněně. Pokud někdo sestaví svůj „Select“ a jede s ním na klubový turnaj, mají to kluby daleko těžší, jelikož hrají se svým výběrem, kdežto soupeř vyrukuje s nejlepšími hráči jednotlivých týmů. Na Silvetsra jsme v Třemešné viděli nespočet výběrů, ale nenazýval bych to „Selecty“, jelikož filozofie turnaje byla právě na toto postavená. Viz věta v pravidlech: Můžete sestavit svůj tým ze svých kamarádů bez ohledu na to, jakou mají klubovou příslušnost.

Takže za mě, na klubových turnajích by měly „Selecty“ startovat pouze se svolením pořadatele, jelikož výběry většinou tvoří hráči, kteří chtějí hrát víc než ostatní, tak proč jim to neumožnit? Na druhou stranu jako „značku ideál“ vidím takovým to způsobem dělanou akci, kde slovo „Select“ není tím správným, jak i náš tým někteří lidé během turnaje nazývali.

TURNAJ 2006 – VÍTĚZÍME

No a konečně se díky tomu dostáváme k podstatě – našemu týmu. Za pochodu sestavujeme tým, který tvoří především hráči, jenž se pravidelně účastní akcí LM Hockey. Vzhledem k tomu, že pravidla umožňují pouze 6 hráčů a brankáře, čítá náš tým 7 kluků, z toho 6x 2006 a 1x2007. Do Třemošné, respektive do Plzně dorazíme již den předem. Nechceme nic podcenit, kluci se pořádně vyspí a díky příznivému rozlosování, kdy hrajeme až v 10:10 se přesouváme do Třemošné.

Čeká nás příjemný stadion, jednoduchý, ale moderní, pro mládežnický hokej jako dělaný. Už od začátku je jasné, že nás čeká pěkný Silvestr. V naší skupině je Sparta Praha, Slavia Praha, Plzeň a Harley Davison. Jako první utkání se staví proti Plzni, která má ve svém středu několik solidních individualit, ale největší opory HC Plzeň 1929 tu nejsou. Dále najdeme v týmu pár hráčů nově vzniklého klubu Pilsen Wolves, nebo alespoň takto my to bylo podáno. Do zápasu vstupujeme v obrovském tempu. Kluky jsme před turnajem nabádali k rychlému bruslení, důraznému zakončení a tlaku do branky. Tohle všechno jsme spojili dohromady, vítězíme přibližně 20:3, padnou nám tam dost pěkné góly, některé akce jsou opravdu brilantní. Jsme dost silní na puku, dokážeme přejít přes hráče 1-1, což si přenášíme i do zápasu se Slávií Praha. Velice brzy jdeme do vedení, celkově nastřílíme soupeři 11 branek. Slávia má ve svém středu pár hráčů, kteří nás začínají za nepříznivého stavu „dohrávat“, což v minihokeji není moc k vidění, ale nadruhou stranu si říkám, proč na takovém turnaji ne? Kluky to nutí být připraveni po odehrání puku, navíc Slávisté nefaulují s rukama nahoře, ale „čistě“ ramenem, což není špatné a pro kluky výborná průprava.  

Ze systému turnaje a výsledků je jasné, že pro úspěch na turnaji bude důležitý náš zápas se Spartou Praha a osobně jsem od tohoto zápasu očekával takové malé finále. Tyto slova se potvrdila, první patnáctiminutovku jsme odehráli vyrovnaný zápas, na obou týmech se mírně projevila únava. Ze začátku zápasu jsme mírně hroším týmem, Sparta hraje jednoduchou nahrávku k mantinelu se zklepnutím na střed, čehož si naši kluci hrající v zadu nejsou schopni všimnout. Začínáme na to reagovat až po přestávce, kde se taky zápas láme. Za stavu 3:3 chytneme trestné střílení, které je na nás nařízeno a v následném střídání uskakujeme soupeři na tři branky. Nutno dodat, že výborný výkon podala brankářka Sparty, se kterou jsme si vylámaly zuby a právě ona dlouho držela zápas v takové vyrovnanosti. Chyběl nám klid v zakončení, kluci chvílemi až moc chtěli, hrrrr, hrrr a to taky není dobře. V zápase nám nastala menší komplikace v podobě toho, že jednu chvíli (asi 10 minut) jsme hráli jen v pěti hráčích. Na některé naše kluky dolehl náročný program přes Vánoce v klubu, což bylo jasně vidět. Toto utkání však bylo opravdu plusem do budoucna, škoda, že jsme Spartu neměli o zápas dříve, kdy těch sil bylo více. Přesto pro hokej tento zápas – luxus.

Díky výhře již bylo jasné, že turnaj vyhrajeme, bez ohledu na to, jak dopadne poslední utkání s Harley Davison. Tento tým tvořený především hráči z Třemošné, ovšem ne těmi nejlepšími, což je škoda. Soupeř má na lavičce 7 hráčů, což se ukáže jako dost důležitý moment, jelikož drolí síly, kdežto my už taháme nohy. Asi minutu a půl do konce prohráváme o jednu branku a hrajeme power-play ve čtyřech lidech. Někteří trenéři to zkouší na turnajích minihokeje a já v tom nevidím nic špatného, si to jednou za čas zkusit. Kdysi v Prostějově jsem to dokonce s klukama  zkoušel na tréninku na oživení, že měli 30 vteřin na to dát gól, respektive vsadit vše na jednu kartu a útočit. To jsme v utkání moc nepobrali, navíc rozhodčí nenašel přílišný cit a při naší power-play, skoro hned vystřídal. Nakonec jsme v samotné závěru inkasovali gól, ale pro kluky dle mě parádní zkušenost a hlavně další věc, kterou normálně nepoznají.     

CO NÁM TURNAJ UKÁZAL – CO ZLEPŠIT

Chvály na kvalitu, myšlenku a organizaci turnaje již bylo dost. Stejně tak ti, co dočetli až sem, mají plné „zuby“ popisování zápasů. Nyní bych přešel k tomu nejhlavnějšímu. Tomu co zlepšit a co se budeme snažit přenést i do tréninku LM Hockey:

Obranné činnosti:

Asi třikrát za turnaj jsem u nás viděl, že přijedeme vedle hráče, sebereme mu puk nadzvednutím holí či přitlačením k ledu. Kluci špatně odhadují jak na hráče s pukem, který je k nim zády. Jdou tam hlava nehlava a velmi často nám protihráči vyjížděli z rohů, protože my tam jeli s hokejkou ve dvou rukách a k tomu ještě ve vzduchu. Na tohle bych chtěl upozornit všechny hráče, kteří na turnaji byli bez výjimky, že nám to dělalo velké problémy.

Absolutně nerozlišovat na tréninku při situacích 1-1, 2-2, 3-3 obránce/útočník, není možné aby kluci neuměli hrát v útoku a jen v obraně a obráceně. Z tohoto pramení výše zmíněný problém, prože „útočník“ přeci jen tak často nebrání, jak „obránce“! Zde přikládám video odkaz, o čem zde píši. To hlavní přichází v čase 1:00 a trvá víceméně až do konce videa. https://www.youtube.com/watch?v=bGaSKGgRWBg

Nahrávky „na slepo“

Další věc, kterou mají děti dost v oblibě. Pokud totiž kluci nemají jinou možnost, jelikož jsou třeba na ledě již dlouho, nebo pod tlakem, nahrávají zpoza branky naslepo do prostoru kruhu, jakoby na obránce. Z těchto momentů jsme inkasovali dost branek a soupeři připravili nespočet protiútoků. Pramení to z toho, že kluci nemají hlavu na hoře a čumí do ledu. V zápasech jsme kluky nabádali, ať se drží na kotouči, vybruslí sami, ale ať se nadarmo nezbavují puku. Tady jde opět o herní inteligenci a myšlení.  

Obratnost - herní flexibilita

Obrovský nedostatek, celkově co pozoruji v tréninku mladých hokejistů a později i vyšších kategorií. V klubu trénuji kategorii U18 a je až do očí bijící, když hráči mají problémy s přechodem z jízdy vpřed do jízdy vzad pod tlakem. Vysvětlení je naprosto jednoduché. V mládí (3.třída – st.žáci), kdy se tyto věci nejvíce rozvíjí, to s nimi nikdo nedělal. Proto všem klukům v tomto věku 2006ky a 2007ky doporučuji na tréninku na suchu, kde frčí „stickhandling“, dělat také především obraty, agility žebřík koordinační, na tréninku na ledě vedle bógen či přešlapování pilovat obraty, přechody z jízdy vzad do jízdy vpřed a podobně. Úplně ukázkovým příkladem je video jednoho hráče našeho týmu, „Tučnáčika“, když mu bylo 5 let. Prvek, který doporučujíi, začíná v čase 0:38. https://www.youtube.com/watch?v=_wXN1Zp0dYg     

ZÁVĚR – DÍKY A PŘÍŠTĚ OPĚT

Co napsat závěr. Snad jen, že plně doporučuji veškeré akce trenéra Petra Jonáka, protože tohle bylo opět povedené. Jsme moc rádi, že všichni kluci měli zájem přijet a obléct si náš bílý dres ve stylu LM Hockey a užili si Silvestra minimálně tak jako já, kdy jsem vyčerpáním a radostí z turnaje usnul ve 23:10 po první brance dvacítky v zápase s Ruskem.

Lukáš Majer, hlavní trenér LM Hockey trainer